UNIKATNI INGREDIENCE
Original Canadian XO Maple Liqueur si jako originál mezi všemi whiskovými likéry zachovává zcela výjímečné postavení. Při jeho výrobě dodržujeme původní výrobní postup stejně pečlivě jako výběr těch nejkvalitnějších surovin a dodavatelů. Používáme pouze přírodní komponenty bez jakýchkoliv umělých přísad a konzervantů.K jeho doslazení používáme přírodní cukr a likér neobsahuje žádnou kukuřičnou fruktózu. Přestože jeho detailní receptura zústává utajena a přísně chráněna, rádi se s vámi podělíme o několik faktů, týkajících se dvou hlavnich ingrediencí.
JAVOROVÝ SIRUP
Legenda o Nakomis (Svět)
Once upon a time, nebo chcete-li, bylo nebylo – prastará indiánská legenda pravi, že javorový sirup byl objeven Nakomis (indiánské jméno znamenající Svět), babičkou Manabushe, který je bájnou postavou mnoha indiánských legend. Byla to právě Nakomis, která poprvé udělala díru do kmene javoru a shromáždila jeho mízu. Manabush zjistil, že takto získaná štáva je dostatečně sladká na okamžitou konzumaci a obrátil se na svoji babičku:
“Nemyslím si, že to je dobrá věc, když stromy poskytuji cukr tak lehce. Pokud člověk bude moci získávat cukr bez práce, zleniví. Musime jej donutit k práci – před tím než člověk ziská tenhle vyborný sirup, měl by pokácet dřevo na oheň a zůstat přes noc vzhůru, aby se dival, jak se sirup vaří.”
Manabush už více neřekl a protože se bál, že babička bude ignorovat jeho obavy o zlenivění lidstva a neudělá nic, aby tomu zabránila, vzal plný kbelík vody, vyšplhal s ním do koruny javoru a vylil vodu do kmene stromu a tak rozředil javorovou šťávu. No, my sice nevíme, jestli to byl opravdu Manabush, který určil sladkost javorové mízy a nebo jestli tato legenda byla vytvořena pro ulehčeni těžké práce sběračů, která tento proces provází, nicméně faktem zůstává, že na dosažení kvalitního javorového sirupu nestačí pouze postávat u stromu a čekat až hotový sirup nateče do připravené nádoby.
Je zapotřebí asi 40 litrů mízy na výrobu jediného litru javorového sirupu. Míza se sbírá buď do jednotlivých nádob připevněných ke stromu a nebo pomocí potrubí, které svádí mízu z jednotlivých stromů do sběrné nadrže. Surová míza obsahuje pouze 2 % cukru, takže se musi vařit tak dlouho, až se zahustí a dosáhne 66% až 67.5% cukerného obsahu.
Javorový sirup je velice jedinečný produkt, protože jeho chuť a barva se měni podle ročního období ve kterém je ziskáván. Během šesti týdnů od prvního jarního tání do prvního rozpuku javorových květů, kdy tekutiny v žílách stromů začnou nabývat hořkost, se odebere asi 10 % cukrové zásoby stromu, tj. v průměru 20 až 60 litrů z jednoho stromu.
S postupujícím časem podíl fruktózy a glukózy v javorové šťávě zvolna stoupá, kdežto obsah cukru se pozvolna snižuje. Tyto proměny mají za následek změnu barvy a chuti javorové šťávy. Míza obsahuje asi 3% cukru na začátku sezóny, ale jen polovinu na jejím konci. To znamená, že šťáva z tohoto obdobi se musí vařit déle a sirup je proto tmavší a výraznější chuti. Na začátku sezóny je sirup v podstatě čistý s velice jemnou, sladší chutí, kdežto sirup z konce sezóny je tmavý a vice karamelizovaný. Kanadská klasifikace používá jako stupnici hodnocení kvality prostupnost světla sirupem , přičemž kategorii 1. je přiřazená nejsvětlejší barva a kategorii 3. barva nejtmavší. Na míchání s whiskou při naší výrobě likéru se používá sirup nejvhodnější kategorie 1.
A PROTO BYCHOM NA TOMTO MÍSTĚ VELMI RÁDI PODĚKOVALI SPOLEČNOSTI THE MAPLE TREAT CORP PRODUCTS Z QUEBECU, ZA JEJÍ NAPROSTO ČIRÝ A DOKONALÝ PRODUKT, KTERÝ JE ZÁKLADEM PRO ORIGINAL CANADIAN XO MAPLE LIQUEUR.
WHISKY
Kanadská whisky se zrodila zhruba sto let poté, co se první přistěhovalci usadili v nové krajině. Před dvěma stoletími kanadští mlynáři začali dělat whisky z toho, co jim zbylo z úrody, což byla vesměs pšenice. Postupně někdo z nich zjistil, že když přidá trochu žitného kvasu do výrobního procesu, dosáhne se více kořeněné chuti – a známý a oblíbený kanadský styl whisky byl na světě.
Protože žito obsahuje silnější a kořeněnější esence, tato nová whisky nabídla více chuti než čistá pšeničná whisky a téměř všichni si ji oblíbili. Zákazníci tak začali vymáhat “žitnou” (což v té době byla pšeničná whisky s malým přídavkem žita) a postupně slovo žitná obsadilo v Kanadském slovníku výraz pro whisky. S přibývajícím časem se do spektra obilovin na výrobu whisky přiřadily oves a kukuřice a v současné době žito už ani není nutným komponentem při výrobě Kanadské whisky. Termíny Kanadská whisky, žitná a Kanadská žitná jsou legálně zaměnitelné a žádné specifické zrno není zapotřebí k její výrobě.
Podle Kanadského práva je několik nutných podmínek k tomu, aby whisky mohla být nazývána Kanadská whisky – tj. musí být vyrobená v Kanadě, destilovaná z obilného kvasu, uložena nejméně na tři roky v dřevěných sudech s obsahem menším než 700 litrů a produkt musí mít “vůni, chuť a charakter všeobecně přisuzovaný kanadské whisky”.
Na rozdíl od “čisté” žitné ze Spojených Států, která musí povinně zrát v nových dubových vypálených sudech, Kanadské whisky je dovoleno zrát ve směsi nových a již použitých dubových sudů. Použité sudy přinášejí do whisky další chutě, které nejsou identifikovatelné ve whisky ze sudů nových. A protože některé z těchto chutí připomínají chuť žitné whisky, přičemž použité sudy jí nedodávají tak silnou dubovou příchuť, není pak třeba do takovéto whisky používat tolik žitného zrna a přesto si uchovavá příjemný charakter žitné. Mozná i proto je Kanadská whisky považována za daleko jemnější, lehčí a velmi vhodnou pro mixování.